úterý 28. října 2008

Blogy jsou dnes mainstreamová média

To je hlavní závěr průzkumu blogů od společností Technorati a Decipher provedených v červenci a srpnu 2008.
To, že blogy se staly mainstreamovým médiem, vyplývá nejen z výsledků průzkumu, ale také z viditelné rozšířenosti blogů. Dnes existuje nespočet profesionálních i amatérských blogerů. Vznikají blogy komerčních subjektů, kde společnosti publikují informace o daném oboru, a které se stávají součástí jejich PR strategie. Mnoho tradičních medií přichází se svými blogy, kde dostanou příležitost nepublikované články, životy redaktorů či dění v redakcích.

Společnost comScore, zabývající se internetovými průzkumy, uvádí, že blogy v USA měly v sprnu 2008 77 mil. unikátních návštěvníků. V porovnání se 75.1 mil. unikátních návštěvníků MySpace.com a 41 mil. Facebooku, je to velmi slušné číslo.
Demografický a e-business profil blogerů v Asii, Evropě a USA, červenec – srpen 2008


Emarketer.com uvádí, že průzkum se týkal pouze dospělých blogerů. Poznamenává, že u teenagerů blogují více ženy než muži.
Průzkum probíhal náhodným výběrem ze 1,2 mil. blogů. Všechny však byly registrovány u Technorati. Je tedy např. možné, že u Technorati je větší poměr mužů a žen než na jiných blogových serverech.
I přes tyto nedostatky je tento průzkum zajímavý. Ukazuje, že v Asii je blogování populární především u mladších jedinců. Zatímco v Evropě a USA je poměr 18-35/35+ obdobný. Ukazuje také, že blogováním si může člověk i vydělat, a že to hodně blogerů dělá. To souvisí i s vysokou průměrnou měsíční návštěvností.
(Michal Pařízek)





Share/Save/Bookmark

Problém s kontextovou reklamou

Co je kontextová reklama

Kontextová reklama je internetová reklama, která zobrazuje sdělení zadavatele v kontextu s obsahem webové stránky. Kontextová reklama se zobrazuje na webových stránkách provozovatelů, kteří uzavřeli smlouvu s poskytovatelem systému pro správu kontextové reklamy. Většina druhů kontextové reklamy se platí za proklik.

Jak funguje kontextová reklama

Zadavatel si vybere libovolná klíčová slova a vytvoří svůj textový inzerát. Textový inzerát se obvykle skládá z titulku, popisu a odkazu na webové stránky zadavatele.
Pokud je kampaň spuštěna, zobrazuje se textová reklama na webových stránkách členů reklamního systému. Textový inzerát je zobrazen v kontextu se stránkou, kterou si právě návštěvník daného webu prohlíží.
Problémy kontextové reklamy

Pokud zadavatel reklamy špatně zvolí klíčová slova, výsledkem mohou být reklamy zobrazené na nerelevantních stránkách, které potom mají pouze nízkou účinnost. Vzhledem k tomu, že reklamu umisťuje automat, občas může mít nevhodné konotace. Například při tragickém úmrtí Karla Zicha (zemřel při potápění) bylo u jeho nekrologu kontextovou reklamou nabízeno potápěčské vybavení.

Můj příklad

Novinky se jak se vidno z faux pas kolem Karla Zicha nepoučili a při úmrtí Václava Kočky nabízejí v kontextové reklamě krmivo pro kočky či kočičí toalety.
Po upozornění čtenářů v diskuzi pod článkem byly kontextové reklamy staženy a v žádném článku, zabývajícím se kauzou Kočka, není již žádná kontextová reklama

[Novinky – 22.10.2008 – 12:56]

(Karel Heřman)

Share/Save/Bookmark

pondělí 20. října 2008

Bezpečnost dětí na Internetu

V roce 2007 proběhl rozsáhlý průzkum týkající se chování uživatelů Internetu. Na výzkumu spolupracovala ČR s Polskem a výsledky se pak porovnávaly.
Zkoumaná skupina byly zejména děti ve věku 12 – 17 let a jejich rodiče. Cílem bylo zjistit, zda si děti uvědomují možná rizika, která na ně v prostoru Internetu číhají. Obdobný průzkum provedla a výsledky v těchto dnech zveřejnila 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Výsledky obou průzkumů ukazují alarmující a podobné informace, které se dají shrnout větou Zdeňka Záliše, manažera projektu Safer Internet: "Není to nic, co by nás mohlo těšit,"
Z průzkumu vyplynulo, že mezi nejčastější aktivity patří surfování a práce s emaily (90 % dotazovaných), dále pak převažuje přímá komunikace, chatování a hraní PC her. Většina dotazovaných využívá Internet doma, ale zhruba 60 % doma i ve škole. Z přímé komunikace převládá textová forma (téměř 100 %), dále pak hlasová (50 %) a video komunikace (20 %).
V průzkumu se ukázalo, že děti nemají obavy a zasílají své osobní informace a kontaktní údaje. Emailovou adresu dávají všichni, ale až ¾ dětí pošlou neznámému člověku svoji fotografii a více než 60 % i svoje telefonní číslo. Alarmující fakta doplňuje to, že asi 25 % dětí pošle na požádání i adresu svého bydliště.
Dalším znepokojujícím faktem jsou návrhy na osobní setkání v reálném světě. Většina dětí s tímto návrhem souhlasí. Nejhorší je, že děti chodí na podobná setkání samy a asi 1/3 z nich o setkání nikomu neřekne. V mnoha případech se dítě reálně setká s někým, kdo je úplně jiný než při virtuální komunikaci( např. starší, mladší, jiného pohlaví…)
Většina rodičů tvrdí, že děti varují před hrozbami, ale jen 40 % dětí uvedlo, že se o tom s rodiči někdy bavily. Rodiče si myslí, že mají své dítě pod kontrolou a o podobných schůzkách by věděli, situace je ale jiná. Pokud už to dítě někomu oznámí, bývá to spíše kamarád nebo sourozenec.
Vrátíme-li se ke srovnání s Polskem, jsou naše děti mnohem důvěřivější.
Situace vyžaduje naléhavé řešení, na kterém by se měli podílet rodiče, učitelé i stát. Letos byl již pátým rokem vyhlášen 12.2. Safer Internet Day. Tento den je slaven po celé Evropě a je zaměřen na ochranu dětí před nástrahami Internetu. Nejedná se o nic převratného, slouží to spíše k připomenutí tohoto problému a poukázání na aktivity, které jsou vyvíjeny s cílem bezpečnějšího užívání Internetu. Tradičně probíhá tisková konference a debaty nad tímto problémem. Letos byla vydána příručka, která obsahuje návody pro rodiče a je zároveň průvodcem pro děti od 6 do 12 let. Přílohou byly nálepky a situační karty. Zároveň byla tento den vyhlášena soutěž pro učitele základních středních škol spojená s nástrojem WebQuest. Záštitu nad ní převzal ministr školství Ondřej Liška.
Varování a ochrana dětí by neměla být podceňována a mělo by se jí více věnovat. Hlavním úkolem by mělo být naučit děti odpovědnému přístupu a nenechávat jim neomezené možnosti využívání Internetu.
(Eva Lacinová)

Share/Save/Bookmark




sobota 18. října 2008

Netextové vyhledávání

Na webu se objevila revoluční služba ve vyhledávání informací, konkrétně se jedná o vyhledávání obrázků na základě jejich podobnosti. Pro někoho se to může zdát jako ne příliš zajímavé, ale uvědomme si, že doposud byly všechny informace vyhledávány textově – a to i zmíněné obrázky za pomoci jejich textových popisků. S rostoucí rychlostí internetu se ale do popředí dostávají namísto textových informací informace grafické. Představte si situaci, kdy máte obrázek, ale nevíte co je na něm, nebo jej máte ve špatné kvalitě a potřebujete jej v kvalitě lepší. Navíc máte díky této službě v ruce skvělou zbraň jak zkontrolovat, jestli někdo vaše snímky nelegálně nepoužívá na svém webu. Programy, které se touto službou zabývají, jsou například:

MUFIN (Multi-Feature Indexing Network) – český projekt. Jeho cílem je přinést nové řešení netextového vyhledávání. Jde o rozsáhlou databázi obrázků, ve kterých je možné vyhledávat podle obsahu. Projekt nyní pracuje s více než padesáti miliony obrázků, brzy jich bude dvakrát tolik. Celá databáze má pomoci vyřešit problém vyhledávání ve velkých databázích obsahujících netextové prvky. Na velkém vzorku dat výzkumníci hledají cestu, jak přinést světu systém vyhledávání, který začíná uživatelům povážlivě chybět. Ze zkušebního vyhledávání je zřejmé, že vyhledávání je skutečně relevantní. Způsob založený na podobnosti obrázků je zdá se správnou cestou.
Pavel Zezula k projektu poznamenává: "Co se týče komerčního využití, mluvíme s řadou organizací, ale konkrétní vlastní nasazení, které by se dalo zveřejnit, zatím neexistuje. Co je možná nutné zdůraznit je, že MUFIN je univerzální vyhledávací stroj schopný pracovat pro libovolná data porovnávaná metrickou funkcí podobnosti. Demonstrační aplikace na obrázcích má jen ukázat jednu možnost, že to funguje a je schopno zpracovávat velké objemy dat (škálovatelnost)." To, že je projekt na světové úrovni, ukazuje i článek na serveru Msearchgroove, kde je MUFIN kladně hodnocen.
A jak je to se zahraniční konkurencí projektu MUFIN? Co se týče vyhledávání mezi obrázky, Pavel Zezula zmínil následující služby:
TILTOMO – stejně jako MUFIN pracuje s testovací databází obrázků z Flickeru, umí vyhledat fotku s podobnou barevností nebo texturou. Stránka slouží hlavně k testování vyhledávacích algoritmů pro použití ve vyhledávání podobností mezi obrázky.
ALIPR – služba pro tagování fotek, na základě sesbíraných dat je možné vyhledávat mezi obrázky. Jde také o projekt, který spadá pod univerzitu, tentokrát jde o Penn State v USA. Profesoři LI a WANG se problematikou zabývají více než 10 let.
ImBrovse – umožňuje vyhledávat v obrázcích podle několika různých parametrů. Tento vyhledávač podle zkoušek dobře rozeznává tvary v obrázcích a dokáže najít opravdu podobné obrázky. Databáze jich obsahuje více než 700 tisíc. Projekt byl bohužel před několika lety ukončen, což vylučuje případné použití nových poznatků v praxi.
Matton – jedná se o databázi volně použitelných snímků (royalty free). I zde je možné použít netextové vyhledávání mezi obrázky, které funguje hlavně díky rozdělení snímků do kategorií a zadání parametrů snímku.“1
„TinEye, tento nový vyhledávač obrázků, založený na Idée technologii, má prozatím v indexu asi 487 miliónů obrázků, což je přibližně dvanáctkrát méně, než kolik indexuje Google. Prozatím se TinEye nachází ve fázi veřejného beta testování, pro vyzkoušení se musíte nejprve zaregistrovat a následně vyčkat na její schválení.“ 2

(Jakub Česák)
Zdroje:
Share/Save/Bookmark