V roce 2007 proběhl rozsáhlý průzkum týkající se chování uživatelů Internetu. Na výzkumu spolupracovala ČR s Polskem a výsledky se pak porovnávaly.
Zkoumaná skupina byly zejména děti ve věku 12 – 17 let a jejich rodiče. Cílem bylo zjistit, zda si děti uvědomují možná rizika, která na ně v prostoru Internetu číhají. Obdobný průzkum provedla a výsledky v těchto dnech zveřejnila 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Výsledky obou průzkumů ukazují alarmující a podobné informace, které se dají shrnout větou Zdeňka Záliše, manažera projektu Safer Internet: "Není to nic, co by nás mohlo těšit,"
Z průzkumu vyplynulo, že mezi nejčastější aktivity patří surfování a práce s emaily (90 % dotazovaných), dále pak převažuje přímá komunikace, chatování a hraní PC her. Většina dotazovaných využívá Internet doma, ale zhruba 60 % doma i ve škole. Z přímé komunikace převládá textová forma (téměř 100 %), dále pak hlasová (50 %) a video komunikace (20 %).
V průzkumu se ukázalo, že děti nemají obavy a zasílají své osobní informace a kontaktní údaje. Emailovou adresu dávají všichni, ale až ¾ dětí pošlou neznámému člověku svoji fotografii a více než 60 % i svoje telefonní číslo. Alarmující fakta doplňuje to, že asi 25 % dětí pošle na požádání i adresu svého bydliště.
Dalším znepokojujícím faktem jsou návrhy na osobní setkání v reálném světě. Většina dětí s tímto návrhem souhlasí. Nejhorší je, že děti chodí na podobná setkání samy a asi 1/3 z nich o setkání nikomu neřekne. V mnoha případech se dítě reálně setká s někým, kdo je úplně jiný než při virtuální komunikaci( např. starší, mladší, jiného pohlaví…)
Většina rodičů tvrdí, že děti varují před hrozbami, ale jen 40 % dětí uvedlo, že se o tom s rodiči někdy bavily. Rodiče si myslí, že mají své dítě pod kontrolou a o podobných schůzkách by věděli, situace je ale jiná. Pokud už to dítě někomu oznámí, bývá to spíše kamarád nebo sourozenec.
Vrátíme-li se ke srovnání s Polskem, jsou naše děti mnohem důvěřivější.
Situace vyžaduje naléhavé řešení, na kterém by se měli podílet rodiče, učitelé i stát. Letos byl již pátým rokem vyhlášen 12.2. Safer Internet Day. Tento den je slaven po celé Evropě a je zaměřen na ochranu dětí před nástrahami Internetu. Nejedná se o nic převratného, slouží to spíše k připomenutí tohoto problému a poukázání na aktivity, které jsou vyvíjeny s cílem bezpečnějšího užívání Internetu. Tradičně probíhá tisková konference a debaty nad tímto problémem. Letos byla vydána příručka, která obsahuje návody pro rodiče a je zároveň průvodcem pro děti od 6 do 12 let. Přílohou byly nálepky a situační karty. Zároveň byla tento den vyhlášena soutěž pro učitele základních středních škol spojená s nástrojem WebQuest. Záštitu nad ní převzal ministr školství Ondřej Liška.
Varování a ochrana dětí by neměla být podceňována a mělo by se jí více věnovat. Hlavním úkolem by mělo být naučit děti odpovědnému přístupu a nenechávat jim neomezené možnosti využívání Internetu.
Zkoumaná skupina byly zejména děti ve věku 12 – 17 let a jejich rodiče. Cílem bylo zjistit, zda si děti uvědomují možná rizika, která na ně v prostoru Internetu číhají. Obdobný průzkum provedla a výsledky v těchto dnech zveřejnila 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Výsledky obou průzkumů ukazují alarmující a podobné informace, které se dají shrnout větou Zdeňka Záliše, manažera projektu Safer Internet: "Není to nic, co by nás mohlo těšit,"
Z průzkumu vyplynulo, že mezi nejčastější aktivity patří surfování a práce s emaily (90 % dotazovaných), dále pak převažuje přímá komunikace, chatování a hraní PC her. Většina dotazovaných využívá Internet doma, ale zhruba 60 % doma i ve škole. Z přímé komunikace převládá textová forma (téměř 100 %), dále pak hlasová (50 %) a video komunikace (20 %).
V průzkumu se ukázalo, že děti nemají obavy a zasílají své osobní informace a kontaktní údaje. Emailovou adresu dávají všichni, ale až ¾ dětí pošlou neznámému člověku svoji fotografii a více než 60 % i svoje telefonní číslo. Alarmující fakta doplňuje to, že asi 25 % dětí pošle na požádání i adresu svého bydliště.
Dalším znepokojujícím faktem jsou návrhy na osobní setkání v reálném světě. Většina dětí s tímto návrhem souhlasí. Nejhorší je, že děti chodí na podobná setkání samy a asi 1/3 z nich o setkání nikomu neřekne. V mnoha případech se dítě reálně setká s někým, kdo je úplně jiný než při virtuální komunikaci( např. starší, mladší, jiného pohlaví…)
Většina rodičů tvrdí, že děti varují před hrozbami, ale jen 40 % dětí uvedlo, že se o tom s rodiči někdy bavily. Rodiče si myslí, že mají své dítě pod kontrolou a o podobných schůzkách by věděli, situace je ale jiná. Pokud už to dítě někomu oznámí, bývá to spíše kamarád nebo sourozenec.
Vrátíme-li se ke srovnání s Polskem, jsou naše děti mnohem důvěřivější.
Situace vyžaduje naléhavé řešení, na kterém by se měli podílet rodiče, učitelé i stát. Letos byl již pátým rokem vyhlášen 12.2. Safer Internet Day. Tento den je slaven po celé Evropě a je zaměřen na ochranu dětí před nástrahami Internetu. Nejedná se o nic převratného, slouží to spíše k připomenutí tohoto problému a poukázání na aktivity, které jsou vyvíjeny s cílem bezpečnějšího užívání Internetu. Tradičně probíhá tisková konference a debaty nad tímto problémem. Letos byla vydána příručka, která obsahuje návody pro rodiče a je zároveň průvodcem pro děti od 6 do 12 let. Přílohou byly nálepky a situační karty. Zároveň byla tento den vyhlášena soutěž pro učitele základních středních škol spojená s nástrojem WebQuest. Záštitu nad ní převzal ministr školství Ondřej Liška.
Varování a ochrana dětí by neměla být podceňována a mělo by se jí více věnovat. Hlavním úkolem by mělo být naučit děti odpovědnému přístupu a nenechávat jim neomezené možnosti využívání Internetu.
(Eva Lacinová)
Komentáře
Okomentovat